Poševní záněty – jaké rozlišujeme druhy?
Výtok z pochvy postihuje ženy především v reprodukčním věku. Jedná se o nejčastější problém, s kterým žena navštíví gynekologa. Vaginální výtok je projevem vaginální infekce, která velmi často postihuje i okolní rodidla. Hovoříme o vulvovaginitidě.
Zdraví poševního prostředí je závislé na pH pochvy. To je ovlivněno několika faktory. Jedním z nich je hladina pohlavních hormonů. Samotná pochva totiž představuje poměrně složitý ekosystém, který pochvu chrání. Při změně pH se však velmi snadno objevují potíže a nemoc. Vliv na fungování tohoto systému má proto hladina hormonů, dále onemocnění jako diabetes mellitus, celkové potlačení imunity, užívání antibiotik nebo na stav po radioterapii.
pH je klíčem k vaginálnímu zdraví
Kyselé pH (v rozmezí 3,8-4,5) zabraňuje kolonizaci a pomnožení škodlivých mikroorganismu, které se v pochvě běžně vyskytují, a tím rozvoji vaginální infekce. Pro udržení zdravého prostředí je důležitý dostatečný počet fermentativních bakterií, které spolu s vaginálním epitelem štěpí glykogen na kyselinu mléčnou neboli laktát. Při narušení tohoto prostředí se mohou patogenní bakterie kolonizovat sliznici a pomnožit se. Většinou se jedná o mykotickou infekci, jejíž častým původcem je Candida albicans, která se v pochvě vyskytuje za normálních okolností bez příznaku infekce.
Pokud dochází při vaginální infekci k vzestupu pH nad 4,4, nejedná se většinou o mykotickou infekci (mykotický zánět pochvy – kolpitidu), ale o formu smíšenou, u které se jedná i o bakteriální vaginózu, mezi jejíž časté původce patřila v minulosti Gardnerella vaginalis. Tato infekce je náročnější na léčbu a nelze ji většinou vyřešit samoléčbou a žena se ocitá v rukou gynekologa, který předepíše celková antibiotika nebo chemoterapeutika. Po infekci by mělo dojít k obnovení vaginální mikroflóry, vaginálního mikrobiomu. Tím se zabrání rozvoji další infekce. Opakované infekce se pak nazývají rekurentní.
Pro obnovení vaginální mikroflóry slouží velké množství volně prodejných přípravků, většinou ve formě doplňků stravy nebo i tampónů s obsahem probiotik, které se zavádějí do pochvy.
Co když už se objeví výtok z pochvy nebo rodidel…
V případě, že jsou původcem vulvovaginitid houbovité organismy, kvasinky nebo plísně, je infekce doprovázena masívním a svědivým výtokem bílé barvy s tvarohovitou konzistenci. Hovoříme o mykotické kolpitidě. Ta bývá často doprovázena svědění, zarudnutím a pálením pochvy a jejího okolí – vulvy. Díky volně prodejným antimykotikům se gynekolog s mykotickými infekcemi často nesetká. Ženy řeší vaginální mykózy v rámci samoléčby. Volně prodejných přípravků z lékárny je pro tento účel dostupných poměrně velké množství v různých lékových formách – vaginální krémy, roztoky, tablety nebo globule (kuličky). Žena se častěji dostavuje se smíšenou formou, na kterou už většinou samoléčba nestačí. Bakteriální vaginóza se projevuje lepkavým sekretem ulpívajícím na stěnách pochvy a je pro něj typický rybí zápach. Pro bakteriální vaginózu svědčí další tzv. Amselova kritéria. Ta se diagnostikují při vyšetření u ambulantního gynekologa, který rovněž může provádět nativní stěr z pochvy. V léčbě se uplatňují celková antibiotika a chemoterapeutika, jako metronidazol nebo ekonazol, léky na předpis, které nejsou samozřejmě předmětem tohoto testu.
